Pokud dítě nevykazuje ve sportu špičkové výsledky, může to mít řadu příčin. Možná ho zvolený sport nebaví, nemá pro něj talent nebo má horší fyzičku, anebo za to mohou oči. Jak mohou oči ovlivnit výkon v atletice nebo v hokeji? Podle Václava Salcmana, postdoktoranda plzeňské pedagogické fakulty zapojeného v projektu NEXLIZ, velmi zásadně.
„Trénoval jsem děti skok o tyči a všimnul jsem si, že zatímco některé se některé odrážejí a skáčí velmi dobře, jiné s ní mají problém. Přemýšlel jsem nad příčinami a napadlo mě zhoršené prostorové vidění. Pak jsem úplně náhodou v nákupním centru potkal bývalého atleta, známého očního lékaře, který mi moji teorii potvrdil,“ vzpomíná Václav Salcman, jak se zrodilo téma jeho disertační práce, kterou nyní rozvíjí dál. „Jednoduše řečeno: kdyby měl Jaromír Jágr problém s prostorovým viděním, dával by špatné přihrávky,“ vysvětluje a dodává, že prostorové vidění je důležité ve většině sportů – v míčových hrách, v gymnastice, v tenisu, ping-pongu, ve slalomu a spoustě dalších.
Václav Salcman vystudoval na pedagogické fakultě učitelství tělesné výchovy a nyní se věnuje dětem trošku jinak. Neběhá s nimi dokola po oválu ani je netrápí skokem přes kozu. Podrobuje je speciálním testům. „V rámci evropského projektu Comenius – Kids in Motion vyhledáváme talentované děti a určujeme, jakému sportu by se mohly s úspěchem věnovat. Zároveň v našem projektu NEXLIZ dokážeme rozpoznat, jestli takovému dítěti nestojí v cestě zraková vada. V tom případě je posíláme k očnímu lékaři, který podrobným vyšetřením a následnou rehabilitací dokáže dětem pomoci,“ rozkrývá svoji vědeckou práci.
Práce Václava Salcmana ale nemá využití jen v otázce, jakému sportu by se mělo dítě věnovat. Její dopad je mnohem zásadnější. Měření zraku může přinést i varování, že dítě není třeba schopno odhadnout vzdálenost přijíždějícího auta.
Svá měření provádí tento postdoktorand na dětech z plzeňských základních škol. Prvními takříkajíc pokusnými králíky při sestavování testů jsou mu pak jeho děti vlastní. „Například test, kdy dítě leží na zádech a vyhazuje a chytá míček, jsem nejprve zkoušel na své dceři,“ dodává s úsměvem.
Problematikou prostorového vidění v souvislosti se sportem se Václav Salcman zabývá od roku 2009, kdy si ji zvolil jako téma své disertační práce. „Skvěle to korespondovalo s tím, čím se na katedře zabýváme už delší dobu, totiž s otázkami motoriky. Proto mezi nás tak hladce zaplul,“ pochvaluje si jeho mentor Ladislav Čepička.
„Práce je to pěkná. Mám radost, když objevíme dítě se zrakovým problémem, pošleme je k lékaři a ten mu pomůže. Mám potom radost, že je dítě zdravé,“ usmívá se Václav Salcman. Muž, který dokazuje, že vystudovat tělocvik na pedagogické fakultě nemusí nutně znamenat „být švihadlo“. I v téhle oblasti je spousta prostoru pro objevování nového, pro vědeckou práci a pro pomoc lidem kolem.
Markéta Čekanová
Tato akce je realizována v rámci projektu EXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0013, který JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Napsat komentář