ČESKÁ VĚDA

„Jako mentor bych měl svým příkladem a také občasnými radami motivovat a inspirovat své studenty. Sám se řídím Einsteinovým výrokem, tedy, že ‘vychovávat lze pouze příkladem pozitivním nebo negativním. Pouhými řečmi se nikdo nevychová,’“ tvrdí profesor František Maršík, který na ZČU zastává mimo jiné i roli mentora projektu EXLIZ. Sám říká, že každý problém je řešitelný, i když později přiznává, že na cestě k pozitivnímu výsledku se musí nejprve překonat kvantum negativních. „Vždy je nebezpečné napevno tvrdit, že něco nejde. Protože právě ten kdo neví, že to nejde, pak třeba nakonec ukáže, že to je úplně jinak,“ zakončuje Maršík s úsměvem.

„Jako mentor bych měl svým příkladem a také občasnými radami motivovat a inspirovat své studenty. Sám se řídím Einsteinovým výrokem, tedy, že ‘vychovávat lze pouze příkladem pozitivním nebo negativním. Pouhými řečmi se nikdo nevychová,’“ tvrdí profesor František Maršík, který na ZČU zastává mimo jiné i roli mentora projektu EXLIZ. Sám říká, že každý problém je řešitelný, i když později přiznává, že na cestě k pozitivnímu výsledku se musí nejprve překonat kvantum negativních. „Vždy je nebezpečné napevno tvrdit, že něco nejde. Protože právě ten kdo neví, že to nejde, pak třeba nakonec ukáže, že to je úplně jinak,“ zakončuje Maršík s úsměvem.

Jedním z nových objevitelů na ZČU může být právě Maršíkův postdok, doktor Martin Tomáš, který zkoumá dosud ne zcela probádaný termodielektrický jev. Právě neprobádaný jev může být totiž podle něho atraktivní pro studenty a vyvolat v nich lásku k vědě. Pokud dnes o termodielektrickém jevu slyšíte poprvé, nezoufejte. S jeho projevy se totiž setkáváte v každodenním životě, třeba když vidíte, jak zamrzá voda. Obecně tento jev způsobuje, že u určitého typu látek vzniká při změně skupenství elektrický proud. Třeba, když si doma v lednici vyrábíte kostky ledu. Kromě toho ale zmíněný jev souvisí s něčím mnohem tajemnějším – jestli jste se někdy ocitli v pořádné bouřce, termodielektrický jev byl pravděpodobně přítomen také. Jak jsme se dozvěděli od doktora Tomáše, může totiž souviset také s tvorbou elektrických úkazů v atmosféře, mezi které patří rovněž blesky. Může vám to připadat zvláštní, ale i přes obrovský pokrok na poli vědy v posledních desetiletích si nejsou vědci zcela jistí, jak blesk vzniká. Teorií, které vysvětlují zrod blesku je více a jedna z těch pravděpodobnějších tvrdí, že blesk vzniká právě za přispění již zmíněného termodielektrického jevu. „Daný jev by mohl z oblaků vytvářet polarizované krystalky vody, v důsledku čehož se vyvíjí velké napětí právě mezi oblakem a zemí,“ upřesňuje Tomáš.

 
Dalším projektem, na kterém Martin Tomáš za dohledu prof. Maršíka pracuje, je diagnostika vodíkových palivových článků. Předchozí termín si dobře zapamatujte, neboť o něm v budoucnu ještě hodně uslyšíte. Auta na vodík totiž představují jednu z klíčových alternativ ke spalovacím motorům a tedy i možný pohon budoucnosti. Ve spolupráci s chemickou skupinou chce Martin Tomáš v budoucnu vytvářet modifikované membrány, zásadní části vodíkových palivových článků. V současných membránách se totiž využívá velké množství platiny, která je dnes nejdražším z cenných kovů. „Jedním z našich cílů je tento problém řešit a buď snížit celkové množství užité platiny, nebo ji v ideálním případě zcela nahradit např. levnějším palladiem,“ vysvětluje Martin Tomáš.
Proč tedy již dnes všichni nejezdíme na vodík? Jedním z problémů je kromě vysoké ceny vodíkových článků také strach z nové technologie. Při diskuzi o bezpečnosti vodíkového pohonu nás však Tomáš uklidňuje: „Většina lidí se bojí mít v autě láhev s vodíkem, ale to je zcela nesmyslná obava. Bylo provedeno mnoho výzkumů, z jejichž výsledků vyplývá, že vodíkové nádrže jsou mnohem bezpečnější než tradiční benzínové nádrže.“ První vlaštovky již existují i dnes, například v Neratovicích už jezdí pravidelné autobusové linky na vodíkový pohon. Maršík i Tomáš doufají v jejich další rozšíření v budoucnosti, ke kterému přispějí i oni sami svým výzkumem.

Tato akce je realizována v rámci projektu EXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0013, který JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Jedním z nových objevitelů na ZČU může být právě Maršíkův postdok, doktor Martin Tomáš, který zkoumá dosud ne zcela probádaný termodielektrický jev. Právě neprobádaný jev může být totiž podle něho atraktivní pro studenty a vyvolat v nich lásku k vědě. Pokud dnes o termodielektrickém jevu slyšíte poprvé, nezoufejte. S jeho projevy se totiž setkáváte v každodenním životě, třeba když vidíte, jak zamrzá voda. Obecně tento jev způsobuje, že u určitého typu látek vzniká při změně skupenství elektrický proud. Třeba, když si doma v lednici vyrábíte kostky ledu. Kromě toho ale zmíněný jev souvisí s něčím mnohem tajemnějším – jestli jste se někdy ocitli v pořádné bouřce, termodielektrický jev byl pravděpodobně přítomen také. Jak jsme se dozvěděli od doktora Tomáše, může totiž souviset také s tvorbou elektrických úkazů v atmosféře, mezi které patří rovněž blesky. Může vám to připadat zvláštní, ale i přes obrovský pokrok na poli vědy v posledních desetiletích si nejsou vědci zcela jistí, jak blesk vzniká. Teorií, které vysvětlují zrod blesku je více a jedna z těch pravděpodobnějších tvrdí, že blesk vzniká právě za přispění již zmíněného termodielektrického jevu. „Daný jev by mohl z oblaků vytvářet polarizované krystalky vody, v důsledku čehož se vyvíjí velké napětí právě mezi oblakem a zemí,“ upřesňuje Tomáš.

 
Dalším projektem, na kterém Martin Tomáš za dohledu prof. Maršíka pracuje, je diagnostika vodíkových palivových článků. Předchozí termín si dobře zapamatujte, neboť o něm v budoucnu ještě hodně uslyšíte. Auta na vodík totiž představují jednu z klíčových alternativ ke spalovacím motorům a tedy i možný pohon budoucnosti. Ve spolupráci s chemickou skupinou chce Martin Tomáš v budoucnu vytvářet modifikované membrány, zásadní části vodíkových palivových článků. V současných membránách se totiž využívá velké množství platiny, která je dnes nejdražším z cenných kovů. „Jedním z našich cílů je tento problém řešit a buď snížit celkové množství užité platiny, nebo ji v ideálním případě zcela nahradit např. levnějším palladiem,“ vysvětluje Martin Tomáš.
Proč tedy již dnes všichni nejezdíme na vodík? Jedním z problémů je kromě vysoké ceny vodíkových článků také strach z nové technologie. Při diskuzi o bezpečnosti vodíkového pohonu nás však Tomáš uklidňuje: „Většina lidí se bojí mít v autě láhev s vodíkem, ale to je zcela nesmyslná obava. Bylo provedeno mnoho výzkumů, z jejichž výsledků vyplývá, že vodíkové nádrže jsou mnohem bezpečnější než tradiční benzínové nádrže.“ První vlaštovky již existují i dnes, například v Neratovicích už jezdí pravidelné autobusové linky na vodíkový pohon. Maršík i Tomáš doufají v jejich další rozšíření v budoucnosti, ke kterému přispějí i oni sami svým výzkumem.