Pokud dítě nevykazuje ve sportu špičkové výsledky, může to mít řadu příčin. Možná ho zvolený sport nebaví, nemá pro něj talent nebo má horší fyzičku, anebo za to mohou oči. Jak mohou oči ovlivnit výkon v atletice nebo v hokeji? Podle Václava Salcmana, postdoktoranda plzeňské pedagogické fakulty zapojeného v projektu NEXLIZ, velmi zásadně.
Jako kluk chtěl být Pavel Kůs kosmonautem nebo popelářem. Dnes je postdoktorandem na Západočeské univerzitě, kde na fakultě aplikovaných věd pracuje v programu EXLIZ pod vedením profesora Ivo Doležela. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že jeho práce směřuje ke kosmickým výpočtům, ale převedena do praxe nemá daleko ani k popelaření.
Že se syrové maso nebo květák liší od vařeného, ví asi každý, kdo někdy přišel do styku s vařením. Ale jak se od sebe liší kovy, které prošly nějakým tepelným zpracováním? A k čemu může být dobré, pokud to zjistíme? Takový je v kostce obsah práce Kamila Kolaříka, postdoktoranda, který pracuje v rámci projektu NEXLIZ pod vedením docenta Antonína Kříže na Západočeské univerzitě v Plzni. Jeho oborem je měření zbytkových napětí pomocí rtg difrakční analýzy. Číst dále…
Nepočítej se mnou, máš to spočítané, neumí do pěti počítat…úsloví postavených na matematice používáme denně nepočítaně. A přesto spousta z nás tvrdí, že nemá k této vědě kladný vztah a na člověka, který jí propadl natolik, že je to jeho práce i koníček, se dívá přinejmenším podezřívavě. Sedím v kanceláři hned s pěti matematiky – třemi muži a dvěma ženami, čtyři z nich jsou Indové. Všichni vypadají celkem normálně. A to se pracovně zabývají něčím tak neuchopitelným, jako jsou diferenciální rovnice. Číst dále…
Na monitoru počítače se pohybuje lidská postava jako by obalená milimetrovým papírem a rozdělená na spoustu různobarevných čtverců a obdélníků. Sedí na sedačce imaginárního auta a jako při crash testech jezdí vpřed, naráží do neviditelné překážky a prudce se vrací zpět. Znovu a znovu. Pak Jan Vychytil klikne myší a výjev se změní. Postava stojí a zprava do ní v plné rychlosti naráží auto. Figura se doslova vine podle kapoty a čelního skla. Číst dále…
Při pohledu z vesmíru vypadá Země jako nádherná modrobílá kulička na hraní. Ale většina z nás ji takhle nikdy neuvidí a ani ti, kteří ji tak spatří, si s ní nebudou moci hrát. Komu je to líto, ten může zamířit to Techmania Science Center v Plzni, respektive do zdejšího planetária. V jeho útrobách najde Science On a Sphere – velkou kouli, která slouží jako unikátní projekční plocha. Na ni se promítají krátké filmy s tematikou Země a brzy přibude i interaktivní hra pro děti. Číst dále…
Že jablko padá ze stromu na zem, vědí lidé odjakživa. Ale teprve když spadlo, jak praví legenda, na hlavu Isaacu Newtonovi, objevilo lidstvo gravitaci. A to nejen tu, která způsobuje, že stojíme nohama na zemi a jablka padají na hlavu spícím vědcům, ale i tu, která drží Měsíc na oběžné dráze Země a Zemi na oběžné dráze Slunce. Číst dále…
V novém a 3x větším science centru Techmania se ve dnech 1. – 3. dubna 2014 uskutečnila mezinárodní konference věnovaná komunikaci vědy. Aktuální trendy science communication, neformálního vzdělávání a popularizace vědy zde představí zástupci jednotlivých výzkumných center, médií, univerzit i science center.
„Konference SCICOM 2014 je určena pro vědce, akademické pracovníky, pracovníky v oblasti médií, tiskové mluvčí, informační a zpravodajské agentury, pracovníky vzdělávacích či výzkumných institucí, studenty doktorských studijních programů a pro další zájemce o science communication“, vysvětluje vedoucí projektů Techmanie Hana Královcová: „První dubnové dny věnujeme debatě o komunikaci vědy, a to přímo v prostorách plzeňského science centra“, dodává Královcová. Číst dále…
„Dnes je čtvrtého srpna, dva tisíce dvacet šest,“ ozval se hlas z kuchyňského stropu, „jsme ve městě Allendale v Kalifornii. Pan Featherstone má dnes narozeniny. Tilita slaví výročí svatby. Dnes je splatná pojistka a účet za vodu, plyn a elektřinu.“ Tak popsal pár let po druhé světové válce vzdálenou budoucnost Ray Bradbury ve své Marťanské kronice. Číst dále…
Co musí člověk udělat proto, aby pro svět objevil a popsal nějaký vzácný, dosud neznámý druh houby? Rozhodně neuškodí, pokud nejdřív začnete s biologií. Třeba jako doktor Jiří Kout, ornitolog, který se stal mykologem a jedním z nejvýraznějších českých odborníků na houby nepříliš populární: na choroše.