Co udělá samopal vzor 24, byv ponechán na větru a dešti? Znalci Černých baronů vědí, že jednak zreziví, ale ještě nadto koroduje, vy tupci, jak byl pravil poručík Troník. Ondřeje Chocholatého rezivění, či správněji řečeno koroze, zajímá natolik, že vystudoval korozní inženýrství na Vysoké škole chemicko – technologické a nyní jí věnuje svou práci v rámci programu NEXLIZ na strojní fakultě Západočeské univerzity. Což ovšem neznamená, že by vystrčil za okno vysloužilý samopal a v pravidelných intervalech jej prohlížel. Zajímá ho koroze pístních kroužků spalovacích motorů. „Jsem tady přes korozi a povrchovou úpravu,“ představuje s úsměvem práci, jíž se věnuje pod vedením docenta Antonína Kříže. „Přišel jsem z továrny, kde se pístní kroužky motorů vyrábějí. Teď se zabývám jejich povrchovou úpravou,“ dodává vážněji.
Pístní kroužek se, jak motoristé – muži jistě vědí, nalézá v motoru, kde je důkladně promazaný olejem. Tady mu riziko zrezivění nehrozí. Ale cestou z výroby ho koroze může potkat stejně snadno, jako chřipka cestujícího v březnu přecpaným autobusem. Proto Ondřej Chocholatý hledá nejlepší možnou povrchovou úpravu, která by kroužky před korozí ochránila a zároveň jim při následném používání zajistila co nejdelší životnost. „Podařilo se nám ji zvýšit zhruba o čtvrtinu, takže je možné je používat i v motorech s vyšším výkonem. Dělal jsem například vzorky pro ruský kamaz, který jel dakarskou rallye,“ prozrazuje.
Ondřej Chocholatý je mezi postdoktorandy poněkud výjimkou. Má za sebou dvanáct let v provozu. Doktorské studium zvládl při práci a když je dokončil, hodil mu, jak se říká, docent Kříž lano. A tak se vrátil zpět na akademickou půdu, kde se po vědecké linii věnuje tématům, která dřív řešil v továrních halách. „Dělám různé korozní testy, které se provádějí ve speciální solné komoře. Tedy rozhodně nenecháváme nic za oknem na dešti,“ chlubí se zařízením, které je na Západočeské univerzitě v provozu teprve necelý rok. „Když jsem nastoupil, solnou komoru právě přivezli. Takže mým prvním úkolem bylo ji zprovoznit a teď se s ní pořád ještě učíme,“ říká.
Koroze materiálů, součástí, konstrukcí, zkrátka rezivění čehokoli je z hlediska ekonomiky větší problém, než si člověk vůbec dokáže představit. Tedy do okamžiku, než mu upadne výfuk u auta. Náklady související s korozí tvoří ve vyspělých státech kolem osmi procent HDP. To je zhruba desetkrát víc, než kolik vydává Česko na kulturu. Úkolem Ondřeje Chocholatého tedy je ušetřit na straně koroze, třeba proto, aby zbylo trošku víc na kulturu.
Markéta Čekanová
Tato akce je realizována v rámci projektu EXLIZ – CZ.1.07/2.3.00/30.0013, který JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
Napsat komentář