„Podstatou naší práce je propojení archeozoologických dat s novými přístupy, jako je analýza stabilních izotopů,“ vysvětluje Lenka Kovačiková svoji práci v rámci projektu NEXLIZ na filozofické fakultě Západočeské univerzity. Obyčejný smrtelník z toho však pochopí nanejvýš to, že jde o něco hodně starého. Přeloženo do češtiny: Lenka Kovačiková je archeozoolog, kterého zajímají kostry zvířat. Ovšem nikoli dinosaurů či mamutů, ale kostry především z období raného středověku. „Dokážeme říct, jaká zvířata tehdy lidé lovili, jaká chovali, jaká jedli. A tyto poznatky se snažíme propojit s onou izotopovou analýzou. To znamená, že ze zvířecích zubů a kostí dokážeme díky izotopům dusíku, kyslíku a uhlíku vyčíst, v jaké části roku se rodila mláďata, kdy lidé zvířata lovili, zda je skutečně zabíjeli na zimu a maso pak uchovávali a podobně,“ objasňuje mladá vědkyně už řečí srozumitelnou i laikům. Ne snad, že by dokázala na základě svého výzkumu říct přesné datum zabijačky v roce 1312, ale s přesností plus minus měsíc ji odhadnout dokáže. Číst dále…
Archive for Články SCICOM
Jan Klesa: Loď vám do batohu nesložím
Vypadá to jako eskamotérské číslo: Jan Klesa vezme kousek umělé hmoty, ponoří jej do horké vody a pak ho ohne. Zchladí ho ve studené vodě, znovu ho dá do hrnku s vodou horkou a proužek plastu se sám narovná. Jan Klesa, posdoktorand Západočeské univerzity, se zabývá polymery s tvarovou pamětí. Číst dále…
Binlog Li: V knihovničce mám jen samou matematiku
Binlong Li pochází z čínského Si-anu, z města proslulého terakotovou armádou. Osud a práce ho však zavály na opačnou stranu zeměkoule, do Plzně. Na Západočeské univerzitě pracuje v rámci projektu EXLIZ jako postdoktorand pod vedením profesora Zdeňka Ryjáčka. Číst dále…
Otakar Čerba vysvětluje počítačům, co je to řeka
„Co vlastně v práci dělám? To se mi ještě nikdy nepodařilo nikomu vysvětlit,“ směje se Otakar Čerba a usedá za svůj pracovní stůl. Je plný papírů a poznámek a samozřejmě mu vévodí počítač. Zkrátka normální stůl v kanceláři. Práce postdoktoranda Západočeské univerzity Otakara Čerby je ale přeci jen nečekaná a zvláštní. „Dělám jednak kartografii a jednak v rámci projektu EXLIZ modelování v oblasti prostorových dat. Toto modelování je zaměřeno do takzvané ontologické struktury,“ říká a je jasné, že těmito slovy to opravdu sousedovi při grilovačce nejspíš nevysvětlí. Když se ale rozpovídá víc, ukáže se, že jeho práce není žádná záhada nebo neuchopitelná věda. Docela prostě se snaží přeložit naši realitu počítačům. Číst dále…
Martina Mockovčiaková: matematika a malování jedno jsou
Matematička Martina Mockovčiaková přišla do Plzně z Košic. Mluví slovensky a všechny své záležitosti na Západočeské univerzitě, kde pracuje, vyřizuje prostřednictvím oddělení zahraničních vztahů. Přestože je mladá a jednotné Československo je pro ni spíše látkou z dějepisu, přijde jí její statut cizinky v Česku zvláštní. „Ano, jsem cizinka, ale necítím se cize,“ směje se. Číst dále…
Karel Jedlička: Věda, která vypadá jako počítačová hra
Vypadá to jako nějaká počítačová hra: perspektivní vyobrazení budov, člověk je může obhlížet ze všech stran, sundat jim střechu, prohlédnout si místnosti, skoro by se celá stavba mohla rozložit na cihly. Hra to ale vůbec není. Je to práce. Karel Jedlička, postdoktorand ze Západočeské univerzity, vytváří program, který umožní například památkářům lépe spravovat historické objekty nebo návštěvníkům seznámit se s nimi dřív, než překročí jejich práh. Číst dále…
Marie Netrvalová: Aby solární panely z polí zmizely
Pole plná solárních panelů. Střechy obtěžkané černými zrcadly. Energie ze slunce není zadarmo. Platíme za ni daň estetickou. Když ale popustíme uzdu fantazii a v duchu nejlepších sci-fi si zkusíme přestavit, co by mohlo jednou být, uvidíme krajinu bez slunečních polí a střechy bez černých tabulí. A přitom spoustu energie získané ze slunce. Jednou určitě budou existovat střešní tašky, které samy o sobě budou malými solárními panely. Cestu k tomu hledá ve své práci i Marie Netrvalová, postdoktorandka na Západočeské univerzitě. Číst dále…
Miloš Svoboda: Vodivá dráha tenčí než pavučina
Dostat se na kobylku nejrůznějším padělatelům je čím dál tím složitější. Proto se třeba dálniční známky nebo velmi luxusní zboží opatřují malými stříbřitými značkami hologramů, které je těžké zfalšovat. Většina z nás jim nevěnuje pozornost. Prostě tam jsou. Jejich výroba je ale věda. Doslova. Miloš Svoboda o tom ví své. Pracuje totiž jako postdoktorand v projektu EXLIZ na Západočeské univerzitě, v Centru nových technologií. Jeho oborem je laserová a optická litografie. Číst dále…
Kateřina Sekulová: Aby práce nebolela
Když se rozhodnete pořídit si novou kuchyňskou linku, určitě se paní domu zajímá o výšku pracovních ploch, rozložení zásuvek, vzdálenost mezi dřezem a sporákem, zkrátka o to, aby se při vaření zbytečně moc nenaběhala. Ale jak to máte v práci? Nejste nuceni dělat zbytečné pohyby, hrbit se nad příliš nízkou pracovní plochou, neustále přeskakovat bedny nebo kabely? Právě tohle všechno, jedním slovem ergonomie, zajímá Kateřinu Sekulovou, postdoktorandku ze strojní fakulty Západočeské univerzity. Číst dále…
Tomáš Kovářík: Pro dobré vztahy mezi atomy
Pod slovem „pojivo“ si každý člověk představí něco jiného, podle svých životních zkušeností. Obecně je jasné, že jde o něco, co má cosi spojovat. Kuchařkám se vybaví vejce, stavbařům malta, výtvarným kreativcům zase různá lepidla, epoxidy a pryskyřice. Řeknete-li slovo „pojivo“ před Tomášem Kováříkem z výzkumného centra Nových technologií Západočeské univerzity, okamžitě dodá „fosfátové“. Právě fosfátová pojiva jsou totiž tématem jeho práce v rámci projektu EXLIZ, kde pracuje jako postdoktorand v týmu profesora Jaroslava Šestáka. Číst dále…